|
|
Alelopatie vodních rostlin a její možné využití pro kontrolu vodního květu
Kolářová, Anna ; Jandová, Kateřina (vedoucí práce) ; Kučerová, Andrea (oponent)
Nadměrný nárůst fytoplanktonu a rozvoj vodního květu vedoucí k poškozování vodních ekosystémů dnes představuje stále častější problém. Jeho kontrolu umožňuje řada metod, z nichž se v poslední době hodně rozvíjí postupy využívající interakce živých organismů. Mezi ně se řadí i alelopatie vodních rostlin. Alelopatie je vztah mezi dvěma organismy, kdy jeden ovlivňuje druhý pomocí alelopaticky aktivních látek, které vylučuje do prostředí. Efekt těchto sekundárních metabolitů však závisí na řadě biotických a abiotických faktorů, což má důsledky i pro potenciál jejich využití ke kontrole vodního květu. Ač výsledky řady studií naznačují, že alelopatie dokáže ovlivnit společenstvo fytoplanktonu, její význam ve vodních ekosystémech stále není zcela jasný. Tato práce shrnuje poznatky o rozšíření alelopatie v rámci skupin vodních organismů, mechanismech působení alelochemikálií a vlivech klíčových faktorů na alelopatický efekt. Zároveň zhodnocuje možnosti využití alelopatie vodních rostlin ke kontrole vodního květu a uvádí přehled experimentálních metod, které lze ke studiu alelopatických interakcí využít.
|
|
|
Makrofyta v rybnících s různým typem rybářského hospodaření
FRANCOVÁ, Kateřina
Rybníky jsou po staletí součástí evropské krajiny. Kromě rybářské produkce mohou poskytovat řadu ekosystémových služeb a prostředí pro biotu, včetně makrofyt. Procesy, které ovlivňují výskyt makrofyt v rybnících, nejsou ještě dostatečně známy, a proto na ně byl zaměřen tento výzkum. Úvodní studie shrnuje dostupné informace o historickém vývoji rybníků a vzájemném vztahu mezi rybářským hospodařením a společenstvy makrofyt. Analyzuje se také působení socio-ekonomických faktorů a možný efekt klimatických změn. Porovnání s podobnými mokřadními ekosystémy ukázalo, že rybníky ještě stále představují cenné lokality pro makrofyta a řadu jejich vzácných a ohrožených druhů. Další studie se zabývá sezónní a meziroční dynamikou vegetace vodní zóny ve výtažních a hlavních rybnících. Výsledky ukazují signifikantní efekt typu rybníka, kdy se vzrůstajícím tlakem rybí obsádky klesal počet a abundance makrofyt. Vodní makrofyta se hojněji vyskytovala ve výtažnících na jaře prvního horka, ale mezi rybníky byly nalezeny diference například v důsledku nižší vodní hladiny. Přesto, že se rybníky lišily ve fyzikálně-chemických parametrech vody, tloušťce sedimentu a zastoupení jednotlivých typů přilehlé krajiny, pouze průhlednost měla signifikantní vliv na společenstva makrofyt. Rozdíly v ostatních parametrech byly pravděpodobně velmi malé, aby se odrazily ve druhovém složení. Navíc většina makrofyt v našem datovém souboru se vyznačuje širokou ekologickou valencí. Poslední část disertační práce se koncentruje na vegetaci zóny rákosin a obnaženého dna ve stejných rybnících. Podobně jako u vodní zóny byl největší počet rostlinných druhů a jejich abundancí nalezen ve výtažnících. Rostliny rákosin byly nejvíce ovlivněny šířkou zóny a sklonem břehu. Mírný sklon u většiny rybníků mnohdy dovolil rozvoj hustého porostu rákosu obecného (Phragmites australis), který je velice konkurenčně schopný, omezuje přístup světla a živin, ovlivňuje prostředí množstvím opadu a tím brání výskytu dalších druhů. Tyto faktory zapříčinily podobnost zón rákosin mezi jednotlivými typy rybníků. Stejně tak jako postavení rákosin v horní části litorálu, kde nemusí být často vystaveny disturbancím ze strany rybí obsádky a kolísání vodní hladiny. Naproti tomu otevřenější rákosiny, kde byly zastoupeny druhy jako orobinec úzkolistý (Typha angustifolia), a obnažená dna dovolila rozvoj většího počtu druhů. Na rostliny obnaženého dna měl vliv typ rybníka a typ přilehlé krajiny. Příčinou je nižší tlak ryb a pravidelnější letnění, popřípadě zimování výtažníků. Některé rybníky nebo alespoň jejich část neměla rákosiny a okolní krajina tak byla přímo spojena a ovlivnila obnažená dna, na kterých se potom mimo jiné vyskytovaly ruderální a polní druhy jako např. barborka obecná (Barbarea vulgaris) a pampelišky smetánky (Taraxacum sect. Ruderalia). Zachování rybářského hospodaření je důležité, nejen protože je součástí tradic, ale také proto, že zabraňuje zazemňování a postupnému zarůstání rybníků. Nicméně by mělo být přizpůsobeno odlišným podmínkám, které panují v jednotlivých rybnících, a klimatické změně. Snížení rybí obsádky, pokud je relevantní, a limitace vstupu živin ve formě hnojení a krmení by mohlo napomoci ke zlepšení stavu rybníků a stejně tak k obnovení společenstev makrofyt.
|
|
|
Makrofyta rybníků zemědělské krajiny vybrané části Novohradského podhůří
SOUKUP, Tomáš
Cílem terénní diplomové práce bylo určování a posouzení diverzity vodních a mokřadních druhů rostlin (makrofyt) v 46 sledovaných vodních nádržích v povodí řeky Vltavy a Malše. Vlastní botanický průzkum probíhal v podhůří Novohradských hor a zaobíral se druhovou identifikací vyšších rostlin ve vymezeném území vodních nádrží, pro které byla současně stanovena i listová pokryvnost dle Braun-Blanquetovy stupnice modifikace Westhoff & van der Makrel. Sběr druhových dat a definování listové plochy probíhalo vždy jen na úrovni vodního ekosystému s členěním na jednotlivé polygony (litorály) s charakteristickými stanovištními společenstvy. Získaná data se následně vizualizovala v mapách a tabulkách druhového zastoupení s přidělenou pokryvností. Z environmentálních ukazatelů se hodnotil obsah dodatkových živin v nádrži, velikost rybí obsádky, chov kachen, charakter a mocnost sedimentů, vodní stav, převažující zemědělské využití půdy v blízkém okolí, rozloha vodní plochy a hlavní spádové povodí dané oblasti. Zmíněné ukazatele (podmínky) se zaznamenávaly pro každou vodní nádrž a staly se podkladem pro další statistické hodnocení mokřadního ekosystému. Diplomová práce se skládá ze dvou částí - rešeršního zpracování problematiky rybničního hospodaření s dopady na doprovodnou vodní vegetaci a statistického vyhodnocení identifikovaných údajů. Ze sumarizovaných statistických dat vzešla skutečnost zvýšené diverzity druhů v povodí řeky Vltavy u částečně letněných rybochovných nádrží. Mapování a sběr botanických vzorků proběhl ve vegetační sezóně 2015, v období od konce měsíce května do začátku měsíce srpna.
|
|
|
Růst vodní vegetace v rekreačně využívaných rybnících Bolevecké soustavy v Plzni
Pták, Martin ; Duras, Jindřich (vedoucí práce) ; Potužák, Jan (oponent)
Cílem práce bylo vysvětlit rozdíly růstu vodní vegetace mezi třemi rybníky (Velký Bolevecký, Třemošenský, Šídlovský). Všechny tři slouží k rekreačním účelům. Velký Bolevecký rybník je místem, kde od roku 2006 probíhá komplexní projekt za zlepšení kvality vody prostřednictvím řady opatření (používání Fe a Al koagulantů, regulace rybí obsádky, mechanická regulace porostů makrofyt), zatímco na ostatních dvou rybnících byla pouze snížena rybí obsádka. Zásadní rozdíl mezi lokalitami je v tom, že ve Velkém Boleveckém rybníce došlo k jen velmi pozvolnému růstu submerzních druhů makrofyt, zatímco v Třemošenském a Šídlovském rybníce došlo k jejich expanzi (hlavně stolístku klasnatého). Voda všech tří nádrží vykazuje téměř shodné vlastnosti, ale rozdíly byly nalezeny ve složení sedimentu. Frakcionační analýza potvrdila, že všechny lokality jsou chudé fosforem (P). Rozdíl je však v obsahu Fe a P vázaného na Fe (především v redox labilní BD frakci), který je pro organismy dostupný. Výsledky frakcionační analýzy tak naznačily, že P je pro kořeny makrofyt v Třemošenském a Šídlovském rybníce potenciálně mnohem dostupnější než v rybníce Boleveckém. To potvrdila i analýza pórové (intersticiální) vody v sedimentu, kterou byl zjištěn v sedimentu Boleveckého rybníka velmi nízký obsah dostupného P, zatímco v obou ostatních...
|
|
|
Monitoring vybraných rybníků Duchcovska břehové porosty
Kotlanová, Jaroslava ; Pecharová, Emilie (vedoucí práce) ; Markéta, Markéta (oponent)
Cílem této práce bylo provedení inventarizačního průzkumu litorálních porostů na dané lokalitě a navržení managementových opatření k ochraně makrofytní vegetace. Z tohoto důvodu byl vypracován seznam nalezených druhů břehových porostů. Podle zpracovaných fytocenologických snímků makrofytních druhů byla určena společenstva vyskytující se v zájmové oblasti. Nalezená společenstva byla zakreslena do mapových podkladů. Sledován byl také výskyt ohrožených a nepůvodních druhů.
Monitoring byl prováděn na území deseti rybníků ve správě místní organizace Českého rybářského svazu Duchcov. Tato lokalita se nachází v oblasti Podkrušnohorské pánve, která se potýká s ekologickým zatížením vzniklým těžbou hnědého uhlí. Zjištěné výsledky byly porovnány s obdobnými pracemi z jiných lokalit. Důvodem bylo posouzení druhové rozmanitosti v zájmovém území. Vzniklé mapy litorálních společenstev byly konfrontovány s mapovými podklady biotopů zpracovanými Agenturou ochrany přírody a krajiny.
Výsledky této práce mohou referovat o stavu litorální vegetace v zájmové lokalitě a být podkladem pro monitoring v následujících letech, umožňujícím hodnocení dlouhodobých změn ekologické stability krajiny v daném území. Výsledky mohou sloužit také jako podklad při plánování managementových opatření.
|
|
| |
|
| |
|
|
Biodiverzita a ekologie makrofyt vybraných stojatých vod v aluviu horního toku Lužnice
DVOŘÁKOVÁ, Olga
Terénní práce popisující sedm stojatých vod v aluviu řeky Lužnice. Stojaté vody zahrnují tůně, slepá a mrtvá ramena lišující se svým vznikem, tvarem, vodním režimem, makrofytní vegetací a chemií vody a sedimentů. Studované území se nachází na Třeboňsku - Chráněnné krajinné oblasti a Biosférické rezervace.Data o druhovém složení vegetace na transektech stojatých vod jsou doplněna analýzami vody a sedimentu.
|
host ::
RSS.